Leighton on Her Debut Album: ‘I Learned How to Do It My Way’

Už dlouho mám tenhle rozhovor přeložený, konečně si ho teď můžete přečíst:)
Leighton Meester, která dříve vládla televizním obrazovkám a okusila popovou slávu, dává nyní fanouškům nový předmět k diskuzi: své debutové album. Nedlouho po derniéře představení Of Mice and Men na Broadwayi v červenci vydává Leighton album Heartstrings u svého vlastního vydavatelství Hotly Wanting. Předtím byla u vydavatelství Republic, takže jí hudba není cizí. Zazpívala si v singlu kapely Cobra Starship s názvem Good Girls Go Bad v roce 2009, který se dostal na 7. příčku hitparády Billboard Hot 100. Její nový zasněný rockový sound je však hodně vzdálený popovému stylu, který předtím zkoušela.

Původně jsi měla smlouvu s Republic. Jakou s nimi máš zkušenost?
Tehdy to byla zábava. Měla jsem nahrávací smlouvu a připadalo mi to super. Jen jsem to nebyla já a věděla jsem to i tehdy. Dozvěděla jsem se něco o tomhle odvětví, psaní písní a jak funguje výroba, což jsem do té doby netušila. Myslím ale, že jsem se to naučila dělat po svém.

Tvé předchozí písně byly popové. Jak se od nich liší tvá nová hudba?
Nemůžu se od popu zcela odklonit, vzhledem k hudbě, kterou jsem dělala dříve. Nikdy jsem ale neměla chuť nebo čas se mu věnovat. Není to můj styl. Mé nové album je pro lidi, kteří nevědí nic o mé herecké kariéře a neposlouchají pop. Myslím, že je to docela vzrušující. Of Mice and Men mi zabíralo nejvíc času ze všeho, co jsem kdy dělala. Teď mám konečně čas se soustředit na hudbu a to je super. Nikdy jsem si nevzala volno, abych mohla pracovat na hudbě.

Čtěte více..↓↓


Jaké je pracovat na hudbě ve srovnání s herectvím?
Nemůžu říct, že něco z toho je lepší, je to prostě jiné. Na hudbě se mi líbí to, že si můžu všechno naplánovat. U herectví nemám žádnou kontrolu, buď mám práci, nebo ne.

Jak tvá nová hudba představuje to, jaká jsi nyní jako umělkyně lidem, kteří tě znají z filmů a televize nebo z předchozích popových nahrávek?
Je pro mé fanoušky, ale taky je to něco zcela nového. Nemá nic společného s mou dřívější prací, takže je vlastně i pro všechny ostatní. Vážně je pro lidi, kteří nemají ponětí o mé dřívější kariéře a neposlouchají pop. Pokud to mám říct jinak, jsem to prostě já. Chci, aby se v tom lidi jako já mohli taky najít a mohli to chápat svým vlastním způsobem. Jsem s tím spokojená. Teď už se jen těším, až album vyjde. Nátlak jsem cítila jen kvůli sobě, nikdo jiný na mě netlačil. Musím tu hudbu konečně vydat, nebo to neudělám nikdy. Řekla bych, že jsem se během života hodně měnila a prošla jsem tolika fázemi, ale tahle hudba se stále vrací a to miluju. Mám opravdu radost, jak dopadla.

Necítila ses pod tlakem, že tě lidi vnímají jako herečku, ze které se stala zpěvačka?
Nemyslím na to, ale lidi mi to připomínají. Není to tak špatné. Myslím, že je to spíš přínosné, alespoň pro mě. Hraju už od dětství. Liší se to, ale ve spoustě věcí je to stejné. Společně to do sebe docela zapadá. Uvnitř trochu cítím tlak. Jsem člověk, tak to bývá. Ale pořád dokola zjišťuju, jak jsou lidé otevření a přístupní. Myslím, že všechno záleží na vašem vkusu. Když se vám to líbí, tak je dobré, že tyhle dvě věci spolu nemají nic společného.

Kteří umělci na tebe měli největší vliv?
Joni Mitchell. Miluju Stevie Nicks a Fleetwood Mac. Další mí oblíbenci jsou Robert Plant, Led Zeppelin, Tom Petty, Neil Young, Kate Bush. Tori Amos - zahrajte cokoliv a já to zazpívám. Pamatuju si hudbu z mladých let. I když jsem byla dítě, táta pouštěl nějaké písničky a já je u večeře poslouchala. Myslím, že takhle mám blízko k textům. Paul Simon, the Police, Bonnie Raitt. Spoustu z toho mám spojeného s dobou, kdy mi bylo tak 5,6, 7 let a slyšela jsem to v pozadí. Vtipné texty jako od Simona "Já a Julio," a já si říkala:"O čem to zpívají?" A teď tomu rozumím a zdá se to všechno tak - jestli to dává smysl - komplikované, plnovýznamové a dospělé. Dospělí to můžou poslouchat a mít o to zájem, šestileté dítě tomu může porozumět a milovat to.

COPYRIGHT! překlad: www.candids.blog.cz

3 komentáře:

  1. Je fajn, že má ted čas na hudbu, přece jen divadlo dá víc práce než film. Je vidět, že ji to baví, no myslím si že každý, kdo se živí hudbou tak je asi ten nešťastnější:) Moc krásný rozhovor o hudbě, pěkně se to čte a líbí se mi její odpovědi, výstižné, působí chytře:)

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, tak tohle mi připomnělo, že jsem ještě její album neslyšela :D Jdu si ho stáhnout. Jinak skvělý rozhovor, je super, že se pustila takhle i do hudby a že to album je něco jiného než ty předchozí věci, pamatuju si Somebody to love a Your Love's a Drug a ty se mi moc nelíbily, ale pak tu Hearstrings, ta se mi líbila už od prvního poslechu...je to takové víc Lana Del Rey styl, příjemně se to poslouchá. Jo a tyhle otázky herečka/zpěvačka a jak se to liší, to je tu pořád, Leighton odpovídá pěkně a chytře:) *už poslouchám desku* :D

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Tak to album poslouchám a připomíná mi to trochu Best Coast, je to taková podobná příjemná hudba, i když tamti používají víc kytary...ale jo líbí se mi to! :)

    OdpovědětVymazat

Reese - Photoshoot 167

 Fotky pro dubnové vydání Vanity Fair 2020.